Z úhlu horizontální časové perspektivy se nám může zdát, že mnozí proroci v Bibli, učitelé v Novém Zákoně nebo reformátoři církve stáli proti většině. Jeremjáš stanul proti řadě králů a lidu, stejně tak Izajáš a další proroci. Pavel se postavil proti sloupům církve, jako byli Petr, Jakub a zřejmě i Jan. Athanasios hájil Kristovo božství a byl vyhnán do exilu. Luther spálil exkomunikační bulu a nazval papeže antikristem. Letniční otcové v ČR nazvali předsedu Církve bratrské aktivním spolupracovníkem komunistického režimu a vystoupili z církve. A dalo by se pokračovat…

Mnozí dnešní samozvaní učitelé se dovolávají těchto historických osobností jen proto, aby mohli účelněji prosazovat své bludy, které nemají v historii církve obdoby. Sem patří například Svědkové Jehovovi, někteří Adventisti, Mormoni a další. Stáli ovšem tito výše citovaní lidé proti většině? Odpověď zní, nikoliv. Z perspektivy časové posloupnosti stáli tito reformátoři na učení, které bylo přijato ne-li celou, tak drtivou většinou církve.

Apoštol Pavel, když odmítal obřízku, stál jednoznačně na závěrech synodu v Jeruzalémě. Starozákonní proroci obhajovali Boží Zákon, jenž byl veřejně Mojžíšem předán celému lidu a lid řekl jednohlasně Amen! Athanasios stál na závěrech prvního ekumenického koncilu. Luther se dovolával církevních učitelů jako Augustina a rovněž respektoval řadu ekumenických koncilů, i když jim nedával kanonickou hodnotu. Jinými slovy, tito sice stáli proti většině, ale hájili učení, které bylo jednou provždy odevzdané svatým.

Když jsem zakládal tyto stránky, věděl jsem, že zde chci pevně hájit letniční učení. Tedy učení, které stálo v kořenech letničního hnutí, a které bylo formulováno v řadě knih, které se věnují dogmatice. Jednou z nich je i Systematická teologie od Dr. Hortona nebo Úhelné kameny pravdy Global University, které jsou chápány jako standard letniční věrouky. Druhým, neméně podstatným pramenem, jsou stanoviska Assemblies of God, tedy církve, ke které se přihlásila i církev, které jsem byl tehdy členem. Nemyslím si, že by tyto texty byly lepší než jiné systematické teologie nebo jiné věroučné pozice. Nicméně pokud jsem se rozhodl obhajovat letniční věrouku proti bludům, nečinil jsem tak na základě „svého učení“, ale na základě letniční věrouky, ke které se samotní letniční hlásí.

Vím, že pro mnoho křesťanů, kteří čtou tyto stránky, zůstává problémem, že se hlásím ke křtu v Duchu svatém, k mluvení jazyky, proroctví, snům a zjevením. To je však normou a standardem letniční věrouky prakticky po celém světě. Nikdy jsem z toho neslevil. Jsem si dobře vědom, že jako jedinec jednoduše nejsem schopen obsáhnout veškerou teologii a ani nejsem sto se vyjadřovat ke všem záležitostem života současné církve. Co však mohu, je odvolávat se na to učení, ke kterému se letniční hlásí. A tak je tomu i nadále.

Proto mohu směle říci a doložit, že letniční nevěří v duchovní boj s teritoriálními duchy, že odmítají pyramidální, jednomužné vedení sborů a nekritizovatelnost autority. Že nevěří v možnost démonické posledlosti věřících. Taktéž mohu říci, že odmítají učení o současných apoštolech, učení o Joelově armádě, že odmítají doktrínu Království nyní apod. Pokud někdo tato učení vítá a šíří, pak mu mohu směle říci: odbočil jsi od učení hnutí, ke kterému se hlásíš, a i kdyby vás byla v současnosti většina, přece zůstáváte z historické perspektivy v menšině a stojíte proti učení své církve.